Pracujete v Rakousku, zakládáte tam firmu nebo řešíte rodinné záležitosti s rakouskými úřady? Pak s největší pravděpodobností budete potřebovat úřední překlad svých českých dokumentů do němčiny. V tomto průvodci vysvětlíme, které dokumenty je třeba přeložit, proč pro Rakousko nepotřebujete apostilu, jak celý proces funguje, na co si dát pozor a kolik to stojí.
Které dokumenty potřebují úřední překlad
Rakouské úřady vyžadují u cizojazyčných dokumentů ověřený (soudní) překlad s překladatelskou doložkou, razítkem a podpisem soudního překladatele; obyčejný překlad nestačí. U matričních dokladů, výpisu z rejstříku trestů a dalších listin podle nařízení (EU) 2016/1191 musí rakouský úřad překlad českého soudního překladatele přijmout. U ostatních dokumentů (diplomy, výpisy z obchodního rejstříku, smlouvy) jsou české soudní překlady v praxi akceptovány, některé úřady si však mohou vyhradit překlad rakouským soudně certifikovaným překladatelem; u méně obvyklých řízení proto doporučujeme formu předem ověřit. Nejčastěji překládané dokumenty pro Rakousko jsou následující.
Dokumenty pro Familienbeihilfe (rodinné přídavky)
Žádost o rakouské rodinné přídavky (Familienbeihilfe) patří mezi nejčastější důvody, proč čeští občané pracující v Rakousku potřebují úřední překlad. Finanzamt Österreich vyžaduje přeložené rodné listy dětí, potvrzení o školní docházce, potvrzení o bydlišti a v některých případech i oddací list. U potvrzení o školní docházce a pobytu vyžaduje aktuální doklad; stáří rodného listu neomezuje.
Tip: K rodnému, oddacímu i úmrtnímu listu Vám česká matrika na žádost vydá vícejazyčný standardní formulář EU podle nařízení (EU) 2016/1191. S ním rakouský úřad smí překlad požadovat jen výjimečně, takže u Familienbeihilfe často překlad rodného listu nepotřebujete. Pokud úřad přesto překlad chce nebo formulář nemáte, zajistíme úřední překlad.
Rodné a oddací listy
Tyto dokumenty potřebujete prakticky při jakémkoli úředním jednání v Rakousku, od přihlášení pobytu (Meldezettel) přes uzavření sňatku (Standesamt) až po založení živnostenského oprávnění. Rakouské matriční úřady (Standesamt, například při uzavření sňatku) požadují cizí matriční doklady ne starší než 6 měsíců.
Dokumenty pro pobyt a práci
Pokud se v Rakousku usazujete na déle než tři měsíce, musíte do čtyř měsíců od příjezdu požádat o Anmeldebescheinigung. K žádosti předkládáte platný cestovní pas nebo občanský průkaz (ty se nepřekládají) a doklad o výdělečné činnosti v Rakousku (pracovní smlouva, výplatní páska, živnostenské oprávnění), případně doklad o zdravotním pojištění a dostatečných prostředcích. Dokumenty, které nejsou v němčině nebo angličtině, je třeba doložit s úředním překladem. Občané ČR jako občané EU pracovní povolení nepotřebují; překlady dokladů o kvalifikaci jsou však nutné pro uznání kvalifikace (Nostrifizierung, regulované profese).
Další často překládané dokumenty
Dalšími dokumenty, se kterými se setkáváme pravidelně, jsou maturitní vysvědčení a vysokoškolské diplomy (pro uznání kvalifikace), výpisy z obchodního rejstříku (pro podnikání v Rakousku), rozvodové rozsudky, plné moci a nejrůznější soudní rozhodnutí.
Apostila: pro Rakousko ji nepotřebujete
Dobrá zpráva: pro použití českých veřejných listin u rakouských úřadů a soudů apostilu zpravidla nepotřebujete. Mezi Českou republikou a Rakouskem platí dvoustranná smlouva o vzájemném právním styku z roku 1961 (vyhláška č. 9/1963 Sb., v Rakousku BGBl. Nr. 84/1962). Podle jejího čl. 22 se české listiny vydané soudem, správním úřadem nebo notářem a opatřené úředním podpisem a razítkem (rodné a oddací listy, soudní rozhodnutí včetně rozsudků o rozvodu, výpisy z rejstříků, notářské zápisy) předkládají v Rakousku bez dalšího ověření, tedy bez apostily i superlegalizace. U matričních dokladů, výpisu z rejstříku trestů, potvrzení o pobytu nebo rozvodových rozsudků to navíc potvrzuje nařízení (EU) 2016/1191, které od 16. února 2019 ruší apostilu mezi členskými státy EU.
Apostilu tak řešíte jen tehdy, pokud dokument použijete mimo Rakousko, například v Německu nebo v zámoří. V takovém případě ji vydává Ministerstvo spravedlnosti (listiny soudů a exekutorů), Notářská komora ČR (listiny notářů) nebo Ministerstvo zahraničních věcí (vše ostatní) za správní poplatek 600 Kč. Pokud by apostilu výjimečně požadoval i rakouský úřad nebo soukromý subjekt (banka, zaměstnavatel), vyplatí se odkázat na smlouvu; pro jistotu ji ale dokážeme zajistit. Podrobnosti najdete na stránce Apostila a superlegalizace.
Proces překladu krok za krokem
Celý proces objednání a vyhotovení úředního překladu u nás probíhá jednoduše. V prvním kroku nám zašlete scan nebo fotografii dokumentu e-mailem na info@surman.cz. Nemusíte posílat originál; pro přípravu nabídky i samotný překlad stačí kvalitní digitální kopie. Obratem, zpravidla ještě týž pracovní den, obdržíte nezávaznou cenovou nabídku s přesnou cenou a termínem dodání. Po Vašem potvrzení zahájíme práci. Běžné osobní doklady (rodný list, výpis z rejstříku trestů) jsou hotové zpravidla do několika pracovních dnů, spěšný překlad zvládneme i do 24 až 48 hodin s přirážkou.
Hotový překlad opatříme překladatelskou doložkou, razítkem a podpisem soudního překladatele a svážeme s originálem nebo s ověřenou kopií dokumentu podle toho, co požaduje rakouský úřad. Překlad dodáme v listinné podobě poštou nebo k osobnímu vyzvednutí ve Znojmě; na přání jej vyhotovíme také v elektronické podobě, kterou zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, výslovně umožňuje. Zda konkrétní rakouský úřad elektronickou podobu přijme, doporučujeme předem ověřit; pro soudní řízení a Standesamt počítejte s listinným originálem.
Nejčastější chyby a jak se jim vyhnout
Za více než dvě desetiletí překladatelské praxe (soudní překladatel od roku 2000) se setkáváme s opakujícími se chybami, které proces zbytečně prodlužují. Nejčastější z nich je předložení neúplného dokumentu, například rodného listu bez aktuálního záznamu o změně příjmení. Další častou chybou je záměna běžného překladu za soudní překlad, protože rakouské úřady neúřední překlad neakceptují. Setkáváme se i s tím, že klienti zbytečně platí za apostilu, kterou Rakousko u českých listin nevyžaduje, nebo naopak předkládají Standesamtu matriční doklady starší šesti měsíců. A konečně nekvalitní, nečitelný scan: pošlete nám raději fotografii v dobrém světle nebo scan v plném rozlišení.
Orientační ceny
Ceny úředních překladů se odvíjí od rozsahu dokumentu (počet normostran) a jeho obtížnosti. Naše standardní cena za překlady včetně úředních činí 700 Kč za normostranu výsledného textu (1 800 znaků); minimální účtované množství je jedna normostrana, zúčtovací jednotkou bývá půl normostrany. Rodný, oddací nebo úmrtní list vystavený v ČR tak obvykle stojí 700 Kč, výpis z rejstříku trestů 1 050 Kč. Za náročný text (např. lékařské zprávy), ručně psanou předlohu, grafické úpravy, spěšný překlad a práci mimo pracovní dny účtujeme přirážku 100 %. Překladatel není plátcem DPH, uvedené ceny jsou konečné. Aktuální ceník najdete na stránce Soudní překlady.
Proč překlad zadat u nás
Mgr. Jaroslav Surman je soudním překladatelem pro jazyk německý od roku 2000, kdy byl jmenován Krajským soudem v Brně; dnes je zapsán v seznamu soudních překladatelů vedeném Ministerstvem spravedlnosti ČR podle zákona č. 354/2019 Sb. Díky tomu, že naše kancelář sídlí ve Znojmě, zhruba 70 km od Vídně, známe požadavky rakouských úřadů z každodenní praxe. Ve spolupráci s advokátní kanceláří Mgr. Barbory Surmanové dokážeme zajistit i navazující právní služby, ověřené kopie a apostilu pro třetí země pod jednou střechou. Zaměřujeme se výhradně na písemné překlady; tlumočení nenabízíme.
Potřebujete úřední překlad pro Rakousko? Pošlete nám dokument na info@surman.cz nebo využijte stránku Soudní překlady. Nezávaznou cenovou nabídku obdržíte obratem.
Aktualizováno k srpnu 2026.
